frézka
[freːska], 2. mn. [freːzek]
(2. j. -zky, 2. mn. -zek)
podstatné jméno rodu ženského
1.
kovová zubní frézka
vyměnitelné frézky pro holicí strojek
2.
stroj určený k třískovému obrábění různých materiálů, jehož součástí je vřeteno, na nějž se upevňuje fréza 1, a zprav. i stůl k upevnění obráběného předmětu, frézovací stroj:
stolní frézka
drážkovací frézka na zdivo
ruční frézování horní frézkou
Návštěvníci dílny si mohou prohlédnout nástrojářskou frézku s vertikální frézovací hlavou.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[freːska], 2. mn. [freːzek]
(2. j. -zky, 2. mn. -zek)
podstatné jméno rodu ženského
1.
kovová zubní frézka
vyměnitelné frézky pro holicí strojek
2.
stroj určený k třískovému obrábění různých materiálů, jehož součástí je vřeteno, na nějž se upevňuje fréza 1, a zprav. i stůl k upevnění obráběného předmětu, frézovací stroj:
stolní frézka
drážkovací frézka na zdivo
ruční frézování horní frézkou
Návštěvníci dílny si mohou prohlédnout nástrojářskou frézku s vertikální frézovací hlavou.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)