frnknout
[frŋkno͡ut]
(3. j. -kne, rozk. -kni, čin. -knul, -kl, čin. ž. -kla, podst. jm. -knutí)
sloveso dokonavé
1. kolokviální vyšší
kvapně se (ze strachu ap.) vzdálit, zprav. útěkem, utéct, uletět, ujet ap. syn. uprchnout, zmizet, fouknout 8, pláchnout:
Veverka frnkla na strom.
Míč mi na poslední chvíli frnknul na stranu.
Sbalila narychlo kufry a frnkla do Ameriky.
Dva nezletilci frnkli z výchovného ústavu.
Postupně předbíhám soupeře, kteří mi frnkli na kole.
přen. Třetí místo by nám nemělo frnknout. uniknout
2. kolokviální
(o dopravních prostředcích)
odjet, odletět dřív, než se dostaví cestující syn. fouknout 9:
Autobus mu frnknul přímo před nosem. odjel právě ve chvíli, kdy k němu přicházel
Nároďáku hrozilo, že mu frnkne rychlík na přátelák v Ostravě.
Frnknul jí spoj a musela tam přespat.
Uháněli jsme na letiště, aby nám nefrnklo letadlo.
přen. Pokud se nezadaří, extraligový expres jim frnkne.
3. kolokviální
přejít do jiného týmu, politické strany ap., odejít za někým:
frnknout ke konkurenci
Berger Spartě frnknul do Slavie.
Závodník po sezoně frnkne k bohatšímu Mercedesu.
Frnknul do nové partaje.
Partnerka mu dala kopačky a frnkla za mladším.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[frŋkno͡ut]
(3. j. -kne, rozk. -kni, čin. -knul, -kl, čin. ž. -kla, podst. jm. -knutí)
sloveso dokonavé
1. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní (kdo, co frnkne {kam; odkud; komu})Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
kvapně se (ze strachu ap.) vzdálit, zprav. útěkem, utéct, uletět, ujet ap. syn. uprchnout, zmizet, fouknout 8, pláchnout:
Veverka frnkla na strom.
Míč mi na poslední chvíli frnknul na stranu.
Sbalila narychlo kufry a frnkla do Ameriky.
Dva nezletilci frnkli z výchovného ústavu.
Postupně předbíhám soupeře, kteří mi frnkli na kole.
přen. Třetí místo by nám nemělo frnknout. uniknout
2. kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní (co frnkne komu)Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(o dopravních prostředcích)
odjet, odletět dřív, než se dostaví cestující syn. fouknout 9:
Autobus mu frnknul přímo před nosem. odjel právě ve chvíli, kdy k němu přicházel
Nároďáku hrozilo, že mu frnkne rychlík na přátelák v Ostravě.
Frnknul jí spoj a musela tam přespat.
Uháněli jsme na letiště, aby nám nefrnklo letadlo.
přen. Pokud se nezadaří, extraligový expres jim frnkne.
3. kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní (kdo frnkne kam {komu})Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
přejít do jiného týmu, politické strany ap., odejít za někým:
frnknout ke konkurenci
Berger Spartě frnknul do Slavie.
Závodník po sezoně frnkne k bohatšímu Mercedesu.
Frnknul do nové partaje.
Partnerka mu dala kopačky a frnkla za mladším.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)