fracek
[fracek]
(2. j. -cka, 3., 6. j. -ckovi, -cku, 5. j. -cku, 1. mn. -cci, -ckové, 6. mn. -ccích)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨něm.⟩
hanlivé
odrostlé rozmazlené nebo drzé dítě (často jako nadávka):
drzý / nevychovaný / arogantní fracek
Chová se jako rozmazlený fracek.
Uráželi studenty, že jsou zpovykaní fracci, kteří z nudy stávkují.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[fracek]
(2. j. -cka, 3., 6. j. -ckovi, -cku, 5. j. -cku, 1. mn. -cci, -ckové, 6. mn. -ccích)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨něm.⟩
hanlivé
odrostlé rozmazlené nebo drzé dítě (často jako nadávka):
drzý / nevychovaný / arogantní fracek
Chová se jako rozmazlený fracek.
Uráželi studenty, že jsou zpovykaní fracci, kteří z nudy stávkují.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)