filmovat
[fɪlmovat]
(1. j. -muji, -muju, 3. j. -muje, 3. mn. -mují, -mujou, rozk. -muj, čin. -moval, trp. -mován, podst. jm. -mování)
sloveso nedokonavé
1. (kdo filmuje {koho4, co})
zachycovat obraz kamerou ap., tvořit filmový záznam syn. natáčet, točit:
Kameraman filmoval celý rozhovor.
Televizní štáb filmoval ruch na ulici.
Ve výstavních prostorách je přísně zakázáno fotit či filmovat.
Přes okno autobusu se snažila filmovat záběry krajiny.
podst. jm. Filmování bílých žraloků bylo hodně těžké.
příd. jm. Telč je hodně filmovaná.
2. (kdo filmuje {co})
tvořit filmové dílo syn. natáčet, točit:
Největší zájem bývá o prohlídku interiérů, ve kterých se filmoval snímek Amadeus.
Režisér Lamač opakovaně filmoval s Vlastou Burianem.
Filmovalo se nejen v ateliéru na Kavčích horách, ale také v močálech na Sadské.
podst. jm. Filmování se protahovalo, protože filmaři čekali na sníh.
příd. jm. Líbí se mi dokumenty filmované sběrnou metodou.
3. (kdo filmuje co)
převádět do filmové podoby, filmově ztvárňovat:
filmovat Viewegha jeho román ap.
V barrandovských ateliérech se filmoval román Vladimíra Párala.
podst. jm. filmování knih
příd. jm. Tři mušketýři patří k vůbec nejfilmovanějším literárním předlohám.
4. (kdo filmuje {co})
hrát úlohu ve filmu, seriálu ap. syn. natáčet, točit:
Do Prahy přijede filmovat americká herečka.
Herec právě nyní filmuje v Praze horor.
Občas filmuje pro televizi.
podst. jm. V následujících měsících ji čeká trojí filmování.
5. kolokviální
předvádět, sehrávat něco, co neodpovídá skutečnosti, dělat něco jen pro vnější dojem, předstírat, simulovat:
filmovat nemoc / zranění
Když jsem přišel ze školy, začal jsem filmovat, že mám horečku a že mě bolí v krku.
Tohle na mě nefilmuj!
podst. jm. Místo penalty se dočkal od rozhodčího jen žluté karty za filmování.
příd. jm. Hráč dostal dvě minuty za filmovaný pád.
dokonavé k 3 → zfilmovat
dokonavé k 1, 5 → nafilmovat 1, 2
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[fɪlmovat]
(1. j. -muji, -muju, 3. j. -muje, 3. mn. -mují, -mujou, rozk. -muj, čin. -moval, trp. -mován, podst. jm. -mování)
sloveso nedokonavé
1. (kdo filmuje {koho4, co})
zachycovat obraz kamerou ap., tvořit filmový záznam syn. natáčet, točit:
Kameraman filmoval celý rozhovor.
Televizní štáb filmoval ruch na ulici.
Ve výstavních prostorách je přísně zakázáno fotit či filmovat.
Přes okno autobusu se snažila filmovat záběry krajiny.
podst. jm. Filmování bílých žraloků bylo hodně těžké.
příd. jm. Telč je hodně filmovaná.
2. (kdo filmuje {co})
tvořit filmové dílo syn. natáčet, točit:
Největší zájem bývá o prohlídku interiérů, ve kterých se filmoval snímek Amadeus.
Režisér Lamač opakovaně filmoval s Vlastou Burianem.
Filmovalo se nejen v ateliéru na Kavčích horách, ale také v močálech na Sadské.
podst. jm. Filmování se protahovalo, protože filmaři čekali na sníh.
příd. jm. Líbí se mi dokumenty filmované sběrnou metodou.
3. (kdo filmuje co)
převádět do filmové podoby, filmově ztvárňovat:
filmovat Viewegha jeho román ap.
V barrandovských ateliérech se filmoval román Vladimíra Párala.
podst. jm. filmování knih
příd. jm. Tři mušketýři patří k vůbec nejfilmovanějším literárním předlohám.
4. (kdo filmuje {co})
hrát úlohu ve filmu, seriálu ap. syn. natáčet, točit:
Do Prahy přijede filmovat americká herečka.
Herec právě nyní filmuje v Praze horor.
Občas filmuje pro televizi.
podst. jm. V následujících měsících ji čeká trojí filmování.
5. kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní (kdo filmuje co {na koho})Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
předvádět, sehrávat něco, co neodpovídá skutečnosti, dělat něco jen pro vnější dojem, předstírat, simulovat:
filmovat nemoc / zranění
Když jsem přišel ze školy, začal jsem filmovat, že mám horečku a že mě bolí v krku.
Tohle na mě nefilmuj!
podst. jm. Místo penalty se dočkal od rozhodčího jen žluté karty za filmování.
příd. jm. Hráč dostal dvě minuty za filmovaný pád.
dokonavé k 3 → zfilmovat
dokonavé k 1, 5 → nafilmovat 1, 2
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)