forte II
[forte]
(neskl.)
podstatné jméno rodu středního
⟨it.⟩
hudba
silný tón, tóny, silný zvuk • velká síla, hlasitost tónu, zvuku op. piano:
mohutné forte orchestru burácející sálem
Sopranistka ovládá svůj hlas v rozpětí od zvučného forte po jemná pianissima.
Její hlas zní nádherně ve forte i v pianu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[forte]
(neskl.)
podstatné jméno rodu středního
⟨it.⟩
hudba
silný tón, tóny, silný zvuk • velká síla, hlasitost tónu, zvuku op. piano:
mohutné forte orchestru burácející sálem
Sopranistka ovládá svůj hlas v rozpětí od zvučného forte po jemná pianissima.
Její hlas zní nádherně ve forte i v pianu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)