er-forma
[ʔerforma]
(2. j. -rmy, 2. mn. -rem)
podstatné jméno rodu ženského
⟨něm.⟩
literární věda
er forma
[ʔerforma]
(2. j. -rmy, 2. mn. -rem)
podstatné jméno rodu ženského
⟨něm.⟩
literární věda
forma vyprávění z pohledu vypravěče v 3. osobě jednotného čísla:
Chladný, věcný vypravěč v er-formě vesměs krátkými, informujícími větami líčí uprchlickou cestu dvou bratrů.
Chronologické vyprávění v er formě se zcela soustředí na titulní postavu, padesátiletého státního úředníka.
V prvních dvou kapitolách autorka portrétuje er-formou babičku Květu a dceru Eriku.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔerforma]
(2. j. -rmy, 2. mn. -rem)
podstatné jméno rodu ženského
⟨něm.⟩
literární věda
er forma
[ʔerforma]
(2. j. -rmy, 2. mn. -rem)
podstatné jméno rodu ženského
⟨něm.⟩
literární věda
forma vyprávění z pohledu vypravěče v 3. osobě jednotného čísla:
Chladný, věcný vypravěč v er-formě vesměs krátkými, informujícími větami líčí uprchlickou cestu dvou bratrů.
Chronologické vyprávění v er formě se zcela soustředí na titulní postavu, padesátiletého státního úředníka.
V prvních dvou kapitolách autorka portrétuje er-formou babičku Květu a dceru Eriku.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)