formalistický
[formalɪstɪckiː]
(2. st. -ičtější)
přídavné jméno
1.
lpící na formě 1 (vnější podobě), 3 (způsobu provedení) bez zřetele k obsahu • svědčící o tom:
formalistický přístup soudce
mít formalistický postoj k problémům
aplikovat formalistický výklad zákona
kritizovat soudy za formalistické rozhodování
Naše právo je v porovnání s anglosaským právem výrazně formalističtější, to znamená, že co je v textu zákona, to platí.
2.
(ve filozofických, vědeckých a uměleckých směrech) upřednostňující vnější formu před obsahem • svědčící o tom:
formalistická estetika
formalistické pojetí krásy v umění
Někteří čtenáři odsuzovali básníkovy formalistické hříčky a stěžovali si, že básni vůbec nerozumějí.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[formalɪstɪckiː]
(2. st. -ičtější)
přídavné jméno
1.
lpící na formě 1 (vnější podobě), 3 (způsobu provedení) bez zřetele k obsahu • svědčící o tom:
formalistický přístup soudce
mít formalistický postoj k problémům
aplikovat formalistický výklad zákona
kritizovat soudy za formalistické rozhodování
Naše právo je v porovnání s anglosaským právem výrazně formalističtější, to znamená, že co je v textu zákona, to platí.
2.
(ve filozofických, vědeckých a uměleckých směrech) upřednostňující vnější formu před obsahem • svědčící o tom:
formalistická estetika
formalistické pojetí krásy v umění
Někteří čtenáři odsuzovali básníkovy formalistické hříčky a stěžovali si, že básni vůbec nerozumějí.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)