folklor
[folklor], [folkloːr]
(2. j. -ru, 6. j. -ru)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨angl.⟩
folklór
[folkloːr]
(2. j. -ru, 6. j. -ru)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨angl.⟩
1.
tradiční lidová kultura, zahrnující zejména slovesné, hudební, dramatické a taneční projevy:
moravský / romský / irský folklor
Do Buchlovic na hody přijel každý, kdo má rád folklor, slovácké písničky, kroje, koláčky a s chutí si zatancuje.
Na hlavní scéně budou hrát soubory čerpající z různých druhů folklóru včetně toho městského.
Božena Němcová sbírala český a slovenský ústní folklor, především pohádky.
Z oblasti folklóru se dochoval kroj, jenž se dnes obléká pouze ke slavnostním příležitostem.
2. často hanlivé
svérázné, někdy až nepatřičné chování • stereotypy charakteristické pro určitou sociální, profesní aj. skupinu:
Strašení veřejnosti je českým politickým folklorem.
Tyhle otřepané otázky bere herec jako novinářský folklór.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[folklor], [folkloːr]
(2. j. -ru, 6. j. -ru)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨angl.⟩
folklór
[folkloːr]
(2. j. -ru, 6. j. -ru)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨angl.⟩
1.
tradiční lidová kultura, zahrnující zejména slovesné, hudební, dramatické a taneční projevy:
moravský / romský / irský folklor
Do Buchlovic na hody přijel každý, kdo má rád folklor, slovácké písničky, kroje, koláčky a s chutí si zatancuje.
Na hlavní scéně budou hrát soubory čerpající z různých druhů folklóru včetně toho městského.
Božena Němcová sbírala český a slovenský ústní folklor, především pohádky.
Z oblasti folklóru se dochoval kroj, jenž se dnes obléká pouze ke slavnostním příležitostem.
2. často hanlivé
svérázné, někdy až nepatřičné chování • stereotypy charakteristické pro určitou sociální, profesní aj. skupinu:
Strašení veřejnosti je českým politickým folklorem.
Tyhle otřepané otázky bere herec jako novinářský folklór.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)