finalizace
[fɪnalɪzace]
(2. j. -ce)
podstatné jméno rodu ženského
⟨~lat.⟩
1. (čeho)
závěrečná fáze práce na něčem, dokončování, dokončení • konečné stanovení:
Probíhá finalizace textu.
Během následujících týdnů bude probíhat příprava a finalizace smlouvy tak, aby byla do konce měsíce připravena k podpisu.
Blíží se finalizace projektu výstavby parkovacího podzemí pod divadlem.
Musíme udělat finalizaci podmínek prodeje.
Došlo k finalizaci ceny, která se již nezmění.
2. (čeho)
zpracovávání, zpracování suroviny, produktu ap. v procesu výroby až do konečné fáze hotového výrobku, určeného k odbytu:
Velká firma kombinuje prvovýrobu s finalizací produkce.
Stoupá dovoz výrobků s vyšším stupněm finalizace.
Mléko již nechceme dodávat do mlékárny, jde nám o finalizaci výrobku – výrobu sýrů a prodej mléka rovnou ze dvora.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[fɪnalɪzace]
(2. j. -ce)
podstatné jméno rodu ženského
⟨~lat.⟩
1. (čeho)
závěrečná fáze práce na něčem, dokončování, dokončení • konečné stanovení:
Probíhá finalizace textu.
Během následujících týdnů bude probíhat příprava a finalizace smlouvy tak, aby byla do konce měsíce připravena k podpisu.
Blíží se finalizace projektu výstavby parkovacího podzemí pod divadlem.
Musíme udělat finalizaci podmínek prodeje.
Došlo k finalizaci ceny, která se již nezmění.
2. (čeho)
zpracovávání, zpracování suroviny, produktu ap. v procesu výroby až do konečné fáze hotového výrobku, určeného k odbytu:
Velká firma kombinuje prvovýrobu s finalizací produkce.
Stoupá dovoz výrobků s vyšším stupněm finalizace.
Mléko již nechceme dodávat do mlékárny, jde nám o finalizaci výrobku – výrobu sýrů a prodej mléka rovnou ze dvora.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)