Zveřejněná hesla
Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku a až č jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).
Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.
Právní upozornění
Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.
ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.
[fɪnta]
(2. j. -ty)
podstatné jméno rodu ženského
⟨it.⟩
1. kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
vědomě předstírané neupřímné konání s cílem někoho oklamat syn. lest, trik:
Zloděj použil osvědčenou fintu s rozměňováním peněz.
Na takové průhledné finty neskočím.
Častou fintou podvodníků je údajná výhra v nějaké soutěži.
Byla to jen finta na voliče.
2. slang: sport
náznak pohybu k oklamání soupeře, klamavý pohyb:
Hráč si občas vypomůže taktickou fintou.
Finty s míčem mu vůbec nevycházely.
Nechali si vstřelit tři góly včetně jednoduché finty při rozehrávce rohu.
Díky fintám můžeme strhnout vývoj zápasu na svoji stranu.
3. kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
důvtipný způsob řešení syn. trik:
Že je perník upečený, poznáte díky jednoduché fintě – když zapíchnete do středu špejli.
Představil novou fintu na shazování kil.
► fintička
[fɪnťɪčka]
(2. j. -čky, 2. mn. -ček)
podstatné jméno rodu ženského
1.
Převáděči a uprchlíci musejí kvůli zvýšené ostraze hranic zkoušet i nové fintičky.
2.
Hráči předvedli své herní dovednosti a fintičky při hře na jeden koš.
3.
Skupina se drží svého typického prostého zvuku, občas jej však ozvláštní drobnými aranžérskými fintičkami.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
