filc
[fɪlc]
(2. j. -cu, -ce, 6. j. -cu, -ci, 1., 4. mn. -cy, -ce, 6. mn. -cech, -cích, 7. mn. -cy, -ci)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨něm.⟩
kolokviální
netkaná slisovaná látka z ovčí vlny, zvířecí srsti ap. syn. plst:
dekorační filc
klobouk z vlněného filcu
obojek podšitý zeleným filcem
Nadměrně opotřebovaný filc signalizuje nepříliš dobrý stav hudebního nástroje.
Filc se snadno stříhá a je zároveň poddajný pro tvarování.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[fɪlc]
(2. j. -cu, -ce, 6. j. -cu, -ci, 1., 4. mn. -cy, -ce, 6. mn. -cech, -cích, 7. mn. -cy, -ci)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨něm.⟩
kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
netkaná slisovaná látka z ovčí vlny, zvířecí srsti ap. syn. plst:
dekorační filc
klobouk z vlněného filcu
obojek podšitý zeleným filcem
Nadměrně opotřebovaný filc signalizuje nepříliš dobrý stav hudebního nástroje.
Filc se snadno stříhá a je zároveň poddajný pro tvarování.
Poznámka Slovo lze skloňovat podle vzoru hrad i stroj.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)