fet
[fet]
(2. j. fetu, 6. j. fetu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨z němčiny⟩
kolokviální
drogy, droga:
prodávat fet
dát se na fet
shánět prachy na fet
Ségra skončila na fetu.
Vytáhl z kapsy sáček s fetem.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[fet]
(2. j. fetu, 6. j. fetu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨z němčiny⟩
kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
drogy, droga:
prodávat fet
dát se na fet
shánět prachy na fet
Ségra skončila na fetu.
Vytáhl z kapsy sáček s fetem.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)