fenomenální I
[fenomenaːlňiː]
(2. st. -nější)
přídavné jméno
který vyniká vlastnostmi, výkonem, kvalitou syn. neobyčejný, vynikající, výjimečný:
fenomenální kytarista / plavec / šachista
Fenomenální vytrvalec Emil Zátopek vyhrál závod na 5 a 10 kilometrů a také maraton.
Měl fenomenální paměť.
Nebýt fenomenálního výkonu brankáře, mohli hráči odejít s debaklem.
Svým hlasem se řadí k nejfenomenálnějším zpěvákům planety.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[fenomenaːlňiː]
(2. st. -nější)
přídavné jméno
který vyniká vlastnostmi, výkonem, kvalitou syn. neobyčejný, vynikající, výjimečný:
fenomenální kytarista / plavec / šachista
Fenomenální vytrvalec Emil Zátopek vyhrál závod na 5 a 10 kilometrů a také maraton.
Měl fenomenální paměť.
Nebýt fenomenálního výkonu brankáře, mohli hráči odejít s debaklem.
Svým hlasem se řadí k nejfenomenálnějším zpěvákům planety.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)