faul
[fa͡ul]
(2. j. faulu, 6. j. faulu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨angl.⟩
sport
nedovolený, často úmyslný zákrok vůči soupeři ve sportovní hře:
hrubý / brutální / zákeřný faul
Hráč dostal za faul žlutou kartu.
Předstírání faulů v pokutovém území je běžnou věcí.
Disciplinární komise potrestala faul švédského hokejisty.
Rozhodčí odpískal penaltový faul. v pokutovém území
□ argumentační faul
výrok, tvrzení, jehož smyslem je přesvědčit oponenta bez ohledu na pravdivost předkládaných důkazů, zdůvodnění
→ doklady v korpusu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[fa͡ul]
(2. j. faulu, 6. j. faulu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨angl.⟩
sport
nedovolený, často úmyslný zákrok vůči soupeři ve sportovní hře:
hrubý / brutální / zákeřný faul
Hráč dostal za faul žlutou kartu.
Předstírání faulů v pokutovém území je běžnou věcí.
Disciplinární komise potrestala faul švédského hokejisty.
Rozhodčí odpískal penaltový faul. v pokutovém území
□ argumentační faul
výrok, tvrzení, jehož smyslem je přesvědčit oponenta bez ohledu na pravdivost předkládaných důkazů, zdůvodnění
→ doklady v korpusu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)