fantasta
[fantasta]
(2. j. -ty, 3., 6. j. -tovi, 1. mn. -té, -tové)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨řec.⟩
kdo se oddává přílišnému snění, snílek • kdo se oddává fantastickým 1, nereálným představám (vzdalujícím se skutečnosti, směřujícím k budoucnosti), vizionář:
nenapravitelný / beznadějný fantasta
velký fantasta Jules Verne
Vždycky byl snílek a fantasta.
Před olympiádou v Naganu o zlatých medailích přemýšlel snad jen fantasta.
► fantastka
[fantastka]
(2. j. -tky, 2. mn. -tek)
podstatné jméno rodu ženského
O vítězství potřetí v řadě by mohla hovořit jen ta největší fantastka.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[fantasta]
(2. j. -ty, 3., 6. j. -tovi, 1. mn. -té, -tové)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨řec.⟩
kdo se oddává přílišnému snění, snílek • kdo se oddává fantastickým 1, nereálným představám (vzdalujícím se skutečnosti, směřujícím k budoucnosti), vizionář:
nenapravitelný / beznadějný fantasta
velký fantasta Jules Verne
Vždycky byl snílek a fantasta.
Před olympiádou v Naganu o zlatých medailích přemýšlel snad jen fantasta.
► fantastka
[fantastka]
(2. j. -tky, 2. mn. -tek)
podstatné jméno rodu ženského
O vítězství potřetí v řadě by mohla hovořit jen ta největší fantastka.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)