fantastický
[fantastɪckiː]
přídavné jméno
1. (2. st. -ičtější)
založený na fantazii 1 (schopnosti mysli) • vytvořený fantazií syn. fantaskní, fantazijní:
bytosti z fantastických výjevů Hieronyma Bosche
Čtu hlavně fantastickou literaturu. fantastiku
Spisovatelka vydala knížku fantastických povídek.
Film je natočen na motivy fantastického románu.
Hobit je pro mě pohádkovější a fantastičtější než Pán prstenů.
2. (2. st. -ičtější) expr.
který má velmi dobrou úroveň, mimořádné vlastnosti ap., skvělý, úžasný:
Hráči předvedli fantastický výkon.
Užívali jsme si fantastickou atmosféru.
Z našeho vystoupení mám fantastický pocit.
Eva je fantastická holka.
Máme pro vás nejfantastičtější jablečný koláč, jaký jste kdy ochutnali.
3. expr.
velmi velký, obrovský, ohromný, nesmírný, úžasný:
Tento výsledek je fantastickým úspěchem.
Rychlost vozu formule 1 je fantastická.
Má fantastickou sílu osobnosti.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[fantastɪckiː]
přídavné jméno
1. (2. st. -ičtější)
založený na fantazii 1 (schopnosti mysli) • vytvořený fantazií syn. fantaskní, fantazijní:
bytosti z fantastických výjevů Hieronyma Bosche
Čtu hlavně fantastickou literaturu. fantastiku
Spisovatelka vydala knížku fantastických povídek.
Film je natočen na motivy fantastického románu.
Hobit je pro mě pohádkovější a fantastičtější než Pán prstenů.
2. (2. st. -ičtější) expr.
který má velmi dobrou úroveň, mimořádné vlastnosti ap., skvělý, úžasný:
Hráči předvedli fantastický výkon.
Užívali jsme si fantastickou atmosféru.
Z našeho vystoupení mám fantastický pocit.
Eva je fantastická holka.
Máme pro vás nejfantastičtější jablečný koláč, jaký jste kdy ochutnali.
3. expr.
velmi velký, obrovský, ohromný, nesmírný, úžasný:
Tento výsledek je fantastickým úspěchem.
Rychlost vozu formule 1 je fantastická.
Má fantastickou sílu osobnosti.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)