fantom I
[fantom], [fantoːm]
(2. j., -mu, 6. j. -mu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨fr.<řec.⟩
fantóm I
[fantoːm]
(2. j., -mu, 6. j. -mu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨fr.<řec.⟩
1.
děsivý výtvor představivosti syn. přízrak:
Fantomy vyvolané působením drog mě pronásledovaly a strašily s neustále sílící intenzitou a životností.
2. medicína
model lidského těla nebo jeho části sloužící k nácviku zdravotnických úkonů, zákroků:
fantom na vyšetření prsu
nácvik první pomoci na fantomech dospělého člověka
Kdo bude mít zájem, bude si moci vyzkoušet dýchání z úst do úst a masáž srdce na resuscitačním fantómu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[fantom], [fantoːm]
(2. j., -mu, 6. j. -mu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨fr.<řec.⟩
fantóm I
[fantoːm]
(2. j., -mu, 6. j. -mu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨fr.<řec.⟩
1.
děsivý výtvor představivosti syn. přízrak:
Fantomy vyvolané působením drog mě pronásledovaly a strašily s neustále sílící intenzitou a životností.
2. medicína
model lidského těla nebo jeho části sloužící k nácviku zdravotnických úkonů, zákroků:
fantom na vyšetření prsu
nácvik první pomoci na fantomech dospělého člověka
Kdo bude mít zájem, bude si moci vyzkoušet dýchání z úst do úst a masáž srdce na resuscitačním fantómu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)