familiární
[famɪlɪjaːrňiː]
přídavné jméno
1. (2. st. -nější)
užívaný v neformálním, přátelském, rodinném prostředí, důvěrný • charakteristický pro takové prostředí, nenucený, neformální:
familiární oslovení / přezdívka
familiární tykání
Nezvykle familiárním tónem se ho zeptal, jestli má tenhle víkend v plánu něco zajímavého.
Studenti ocenili především familiární atmosféru celé akce.
Menší hotely mají výhodu v nízkém počtu zaměstnanců, a tak se často setkáváme s familiárnějším přístupem.
2. medicína
vyskytující se, jsoucí v rodině:
familiární karcinom žaludku
familiární výskyt nemoci
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[famɪlɪjaːrňiː]
přídavné jméno
1. (2. st. -nější)
užívaný v neformálním, přátelském, rodinném prostředí, důvěrný • charakteristický pro takové prostředí, nenucený, neformální:
familiární oslovení / přezdívka
familiární tykání
Nezvykle familiárním tónem se ho zeptal, jestli má tenhle víkend v plánu něco zajímavého.
Studenti ocenili především familiární atmosféru celé akce.
Menší hotely mají výhodu v nízkém počtu zaměstnanců, a tak se často setkáváme s familiárnějším přístupem.
2. medicína
vyskytující se, jsoucí v rodině:
familiární karcinom žaludku
familiární výskyt nemoci
Poznámka V úzu se vyskytuje i podoba familiérní. Internetová jazyková příručka doporučuje jen podobu familiární.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)