fakturovat
[fakturovat]
(1. j. -ruji, -ruju, 3. j. -ruje, 3. mn. -rují, -rujou, rozk. -ruj, čin. -roval, trp. -rován, podst. jm. -rování)
sloveso nedokonavé i dokonavé
finančnictví
(kdo fakturuje {co; za co; komu})
vystavením faktury 1 (písemného dokladu) žádat, požádat o zaplacení, provádět, provést fakturaci syn. účtovat, zúčtovat:
Zarazila mě cena, kterou si dodavatel fakturoval.
Nemocnice fakturovala zdravotní pojišťovně úkony ve výši 11 milionů korun.
Jako externí advokátka za své služby neoprávněně fakturovala desetitisíce korun.
Společnost fakturuje objednateli za odvedenou práci.
Obstaral si živnostenské oprávnění pro vyučování jazyků, v době prázdnin ale neučí, takže nic nefakturuje.
dokonavé → i vyfakturovat
přídavné jméno → i fakturovaný
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[fakturovat]
(1. j. -ruji, -ruju, 3. j. -ruje, 3. mn. -rují, -rujou, rozk. -ruj, čin. -roval, trp. -rován, podst. jm. -rování)
sloveso nedokonavé i dokonavé
finančnictví
(kdo fakturuje {co; za co; komu})
vystavením faktury 1 (písemného dokladu) žádat, požádat o zaplacení, provádět, provést fakturaci syn. účtovat, zúčtovat:
Zarazila mě cena, kterou si dodavatel fakturoval.
Nemocnice fakturovala zdravotní pojišťovně úkony ve výši 11 milionů korun.
Jako externí advokátka za své služby neoprávněně fakturovala desetitisíce korun.
Společnost fakturuje objednateli za odvedenou práci.
Obstaral si živnostenské oprávnění pro vyučování jazyků, v době prázdnin ale neučí, takže nic nefakturuje.
dokonavé → i vyfakturovat
přídavné jméno → i fakturovaný
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)