fajnovka
[fajnofka], 2. mn. [fajnovek]
(2. j. -vky, 3., 6. j. -vce, 1. mn. -vky, 2. mn. -vek)
podstatné jméno rodu ženského
kolokviální vyšší
fajnovka
[fajnofka]
(2. j. -vky, 3., 6. j. -vkovi, 1. mn. -vkové)
podstatné jméno rodu mužského životného
kolokviální vyšší
člověk přemrštěně jemný, přecitlivělý, vybíravý, choulostivý ap.:
Petra není žádná fajnovka, jezdí na vodu každý rok.
Pavle, nebuď taková / takový fajnovka, spát ve stanu přece není nic hrozného.
Ragby není sport pro fajnovky.
Musí se tu zvlášť důkladně uklízet, protože on je strašnej fajnovka – stačí zrníčko prachu a už je průšvih.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[fajnofka], 2. mn. [fajnovek]
(2. j. -vky, 3., 6. j. -vce, 1. mn. -vky, 2. mn. -vek)
podstatné jméno rodu ženského
kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
, hanlivéJako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
fajnovka
[fajnofka]
(2. j. -vky, 3., 6. j. -vkovi, 1. mn. -vkové)
podstatné jméno rodu mužského životného
kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
, hanlivéJako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
člověk přemrštěně jemný, přecitlivělý, vybíravý, choulostivý ap.:
Petra není žádná fajnovka, jezdí na vodu každý rok.
Pavle, nebuď taková / takový fajnovka, spát ve stanu přece není nic hrozného.
Ragby není sport pro fajnovky.
Musí se tu zvlášť důkladně uklízet, protože on je strašnej fajnovka – stačí zrníčko prachu a už je průšvih.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)