fabrika
[fabrɪka]
(2. j. -ky)
podstatné jméno rodu ženského
⟨lat.⟩
kolokv. vyš.
1.
větší průmyslový podnik, kde se zhotovují výrobky pomocí strojů a ve velkém množství, sériově syn. továrna 1:
textilní / strojírenská fabrika
fabrika na výrobu traktorů
dělník z fabriky
pracovat ve fabrice
Fabrika vyrábí železniční vagony.
2.
areál a budova, budovy fabriky 1 syn. továrna 2:
postavit / zbourat fabriku
Čekal na mě před fabrikou, kde jsem dělala.
3.
pracovníci, zaměstnanci fabriky 1 syn. továrna 3:
Celá fabrika si už o ní povídá.
◊ hulit jak(o) fabrika kolokv. expr.
◊ kolokv. vyš.
být silný kuřák
► fabrička
[fabrɪčka]
(2. j. -čky, 2. mn. -ček)
podstatné jméno rodu ženského
1.
V obci fungovala malá fabrička na výrobu tradičních bačkor.
2.
Vedle domku stála opuštěná fabrička.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[fabrɪka]
(2. j. -ky)
podstatné jméno rodu ženského
⟨lat.⟩
kolokv. vyš.
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1.
větší průmyslový podnik, kde se zhotovují výrobky pomocí strojů a ve velkém množství, sériově syn. továrna 1:
textilní / strojírenská fabrika
fabrika na výrobu traktorů
dělník z fabriky
pracovat ve fabrice
Fabrika vyrábí železniční vagony.
2.
areál a budova, budovy fabriky 1 syn. továrna 2:
postavit / zbourat fabriku
Čekal na mě před fabrikou, kde jsem dělala.
3.
pracovníci, zaměstnanci fabriky 1 syn. továrna 3:
Celá fabrika si už o ní povídá.
◊ hulit jak(o) fabrika kolokv. expr.
?kolokviální expresivní
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
◊ kolokv. vyš.
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expr. kouřit jak(o) fabrika Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
být silný kuřák
► fabrička
[fabrɪčka]
(2. j. -čky, 2. mn. -ček)
podstatné jméno rodu ženského
1.
V obci fungovala malá fabrička na výrobu tradičních bačkor.
2.
Vedle domku stála opuštěná fabrička.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)