extrapolovat
[ʔekstrapolovat]
(1. j. -luji, -luju, 3. j. -luje, 3. mn. -lují, -lujou, rozk. -luj, čin. -loval, trp. -lován, podst. jm. -lování)
sloveso nedokonavé i dokonavé
⟨~lat.⟩
odborné
(kdo extrapoluje co {na koho, na co; do čeho; z čeho})
odhadovat, odhadnout tendence, vlastnosti ap. v určitém (zprav. budoucím) období, v určitém prostředí, u určitého subjektu na základě předpokládané podobnosti s jiným obdobím, jiným prostředím, jiným subjektem:
extrapolovat předpokládaný vývoj
extrapolovat trend do budoucnosti
Není vhodné extrapolovat výsledky klinických testů léků užívaných u dospělých na děti.
podst. jm. Při extrapolování zkušenosti z minulých dvou století na příští dvě je třeba mít se na pozoru: technologické změny mohou být jiné.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔekstrapolovat]
(1. j. -luji, -luju, 3. j. -luje, 3. mn. -lují, -lujou, rozk. -luj, čin. -loval, trp. -lován, podst. jm. -lování)
sloveso nedokonavé i dokonavé
⟨~lat.⟩
odborné
(kdo extrapoluje co {na koho, na co; do čeho; z čeho})
odhadovat, odhadnout tendence, vlastnosti ap. v určitém (zprav. budoucím) období, v určitém prostředí, u určitého subjektu na základě předpokládané podobnosti s jiným obdobím, jiným prostředím, jiným subjektem:
extrapolovat předpokládaný vývoj
extrapolovat trend do budoucnosti
Není vhodné extrapolovat výsledky klinických testů léků užívaných u dospělých na děti.
podst. jm. Při extrapolování zkušenosti z minulých dvou století na příští dvě je třeba mít se na pozoru: technologické změny mohou být jiné.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)