extrapolace
[ʔekstrapolace]
(2. j. -ce)
podstatné jméno rodu ženského
⟨~lat.⟩
odborné
(čeho)
odhad tendencí, vlastností ap. v určitém (zprav. budoucím) období, v určitém prostředí, u určitého subjektu na základě předpokládané podobnosti s jiným obdobím, jiným prostředím, jiným subjektem:
provést extrapolaci
vycházet z extrapolace dosavadního růstu
dojít k závěru prostou / jednoduchou extrapolací
Nejčastější chybou investorů bývá extrapolace trendů a přikládání velké váhy historickým údajům.
Budoucnost nelze předvídat jako lineární extrapolaci minulosti.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔekstrapolace]
(2. j. -ce)
podstatné jméno rodu ženského
⟨~lat.⟩
odborné
(čeho)
odhad tendencí, vlastností ap. v určitém (zprav. budoucím) období, v určitém prostředí, u určitého subjektu na základě předpokládané podobnosti s jiným obdobím, jiným prostředím, jiným subjektem:
provést extrapolaci
vycházet z extrapolace dosavadního růstu
dojít k závěru prostou / jednoduchou extrapolací
Nejčastější chybou investorů bývá extrapolace trendů a přikládání velké váhy historickým údajům.
Budoucnost nelze předvídat jako lineární extrapolaci minulosti.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)