extrahovat
[ʔekstrahovat]
(1. j. -huji, -huju, 3. j. -huje, 3. mn. -hují, -hujou, rozk. -huj, čin. -hoval, trp. -hován, podst. jm. -hování)
sloveso nedokonavé i dokonavé
⟨lat.⟩
1. odb. (kdo, co extrahuje co {z čeho})
získávat, získat speciálním způsobem, specificky vyjímat, vyjmout:
Tyto přístroje extrahují a analyzují DNA z každého vzorku.
Rostliny mají schopnost extrahovat z půdy těžké kovy.
Vědci tyto proteiny extrahovali a zkombinovali je s dalšími látkami.
2. chem. (kdo, co extrahuje co {z čeho})
získávat, získat látky ze zprav. přírodních materiálů pomocí vhodného rozpouštědla, louhovat, vylouhovat:
extrahovat účinnou látku
Čerstvé listy byliny extrahujeme 3 dny ve 100 gramech čistého lihu.
Z předehřátých semen se extrahuje olej pomocí rozpouštědel.
Ve speciální lahvi s filtrem necháme přes noc extrahovat namletou kávu.
3. med. (kdo extrahuje co {komu; z čeho})
trhat, vytrhnout zub ze zubního lůžka, vyjímat, vyjmout orgán nebo jeho část z těla, cizí těleso z rány ap.:
Desátý den po operaci lékař extrahoval pacientce stehy.
Osmičky, které jsou bezproblémové, není třeba extrahovat.
Zpravidla se extrahují ty zuby, které jsou poškozené a nevitální.
Lékař extrahuje z operační rány drén.
4. poč. (kdo, co extrahuje co {z čeho; do čeho})
rozbalovat, rozbalit soubor z komprimované složky • získávat, získat data ze souboru, zvukového nosiče ap.:
Nová aplikace dokáže extrahovat data pro import do běžných tabulkových procesorů.
Program extrahuje z multimediálního souboru všechny dostupné informace.
Extrahovat hudbu z poškozeného audio CD se již nepodařilo.
dok. k 1, 2 → i vyextrahovat
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔekstrahovat]
(1. j. -huji, -huju, 3. j. -huje, 3. mn. -hují, -hujou, rozk. -huj, čin. -hoval, trp. -hován, podst. jm. -hování)
sloveso nedokonavé i dokonavé
⟨lat.⟩
1. odb. (kdo, co extrahuje co {z čeho})
získávat, získat speciálním způsobem, specificky vyjímat, vyjmout:
Tyto přístroje extrahují a analyzují DNA z každého vzorku.
Rostliny mají schopnost extrahovat z půdy těžké kovy.
Vědci tyto proteiny extrahovali a zkombinovali je s dalšími látkami.
2. chem. (kdo, co extrahuje co {z čeho})
získávat, získat látky ze zprav. přírodních materiálů pomocí vhodného rozpouštědla, louhovat, vylouhovat:
extrahovat účinnou látku
Čerstvé listy byliny extrahujeme 3 dny ve 100 gramech čistého lihu.
Z předehřátých semen se extrahuje olej pomocí rozpouštědel.
Ve speciální lahvi s filtrem necháme přes noc extrahovat namletou kávu.
3. med. (kdo extrahuje co {komu; z čeho})
trhat, vytrhnout zub ze zubního lůžka, vyjímat, vyjmout orgán nebo jeho část z těla, cizí těleso z rány ap.:
Desátý den po operaci lékař extrahoval pacientce stehy.
Osmičky, které jsou bezproblémové, není třeba extrahovat.
Zpravidla se extrahují ty zuby, které jsou poškozené a nevitální.
Lékař extrahuje z operační rány drén.
4. poč. (kdo, co extrahuje co {z čeho; do čeho})
rozbalovat, rozbalit soubor z komprimované složky • získávat, získat data ze souboru, zvukového nosiče ap.:
Nová aplikace dokáže extrahovat data pro import do běžných tabulkových procesorů.
Program extrahuje z multimediálního souboru všechny dostupné informace.
Extrahovat hudbu z poškozeného audio CD se již nepodařilo.
dok. k 1, 2 → i vyextrahovat
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)