expozice
[ʔekspozɪce]
(2. j. -ce, 2. mn. -c, -cí)
podstatné jméno rodu ženského
⟨lat.⟩
1.
dlouhodobá výstava, zprav. vycházející ze zaměření daného výstavního prostoru, muzea, zámku ap. • ucelená část výstavy:
stálá expozice
archeologická / národopisná / historická expozice
expozice obrazů / fotografií / lidové architektury
Ve sváteční den si návštěvníci muzea mohou prohlédnout expozice a výstavy zdarma.
V expozici jsou vystaveny jedinečné exponáty, které dokládají mistrovství zdejších výrobců.
2. fotografie (čeho)
vystavování, vystavení filmu nebo senzoru fotoaparátu světlu z fotografované scény, které určuje výslednou světlost fotografie, exponování, osvit:
správná expozice snímku
Její fotografie vyžadovaly často expozici dlouhou několik minut.
Film potřebuje přesnou expozici a pro svou mimořádnou jemnozrnnost je vhodný i pro velké zvětšeniny.
Kombinace různých expozic dodává snímku snovou atmosféru.
3. umění
úvodní část literárního, hudebního aj. díla:
expozice příběhu
V expozici skladatel uvede hlavní tematický materiál věty.
V dlouhé expozici filmu se nic neděje.
4. odborné (čemu)
vystavování, vystavení vlivu něčeho:
Ke stárnutí pleti přispívá přílišná expozice slunečnímu záření.
Výsledkem studie bude hodnocení chronické expozice znečištěnému ovzduší.
Chorobu výrazně zhoršuje kouření pacienta či expozice kouři.
Použití moderních rentgenových přístrojů znamená minimální expozici ozáření.
5. meteorologie
orientace svahu na světovou stranu, na níž závisí jeho vystavení slunečnímu záření, povětrnostním vlivům ap.:
Na svazích s jižní expozicí lze úspěšně pěstovat i v okrajových oblastech vinnou révu.
Svahy mají severní expozici a na mnohé úseky sjezdovek v zimě slunce vůbec nezasvítí.
Jedním z kritérií pro stanovení obtížnosti trasy je expozice terénu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔekspozɪce]
(2. j. -ce, 2. mn. -c, -cí)
podstatné jméno rodu ženského
⟨lat.⟩
1.
dlouhodobá výstava, zprav. vycházející ze zaměření daného výstavního prostoru, muzea, zámku ap. • ucelená část výstavy:
stálá expozice
archeologická / národopisná / historická expozice
expozice obrazů / fotografií / lidové architektury
Ve sváteční den si návštěvníci muzea mohou prohlédnout expozice a výstavy zdarma.
V expozici jsou vystaveny jedinečné exponáty, které dokládají mistrovství zdejších výrobců.
2. fotografie (čeho)
vystavování, vystavení filmu nebo senzoru fotoaparátu světlu z fotografované scény, které určuje výslednou světlost fotografie, exponování, osvit:
správná expozice snímku
Její fotografie vyžadovaly často expozici dlouhou několik minut.
Film potřebuje přesnou expozici a pro svou mimořádnou jemnozrnnost je vhodný i pro velké zvětšeniny.
Kombinace různých expozic dodává snímku snovou atmosféru.
3. umění
úvodní část literárního, hudebního aj. díla:
expozice příběhu
V expozici skladatel uvede hlavní tematický materiál věty.
V dlouhé expozici filmu se nic neděje.
4. odborné (čemu)
vystavování, vystavení vlivu něčeho:
Ke stárnutí pleti přispívá přílišná expozice slunečnímu záření.
Výsledkem studie bude hodnocení chronické expozice znečištěnému ovzduší.
Chorobu výrazně zhoršuje kouření pacienta či expozice kouři.
Použití moderních rentgenových přístrojů znamená minimální expozici ozáření.
5. meteorologie
orientace svahu na světovou stranu, na níž závisí jeho vystavení slunečnímu záření, povětrnostním vlivům ap.:
Na svazích s jižní expozicí lze úspěšně pěstovat i v okrajových oblastech vinnou révu.
Svahy mají severní expozici a na mnohé úseky sjezdovek v zimě slunce vůbec nezasvítí.
Jedním z kritérií pro stanovení obtížnosti trasy je expozice terénu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)