exit
[ʔegzɪt]
(2. j. -tu, 6. j. -tu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨angl.<lat.⟩
1.
místo, na němž se sjíždí z dálnice nebo se na ni vjíždí:
dálniční exit
Řidič kamionu sjel na exitu 48 Břeclav.
Najeli jsme na dálnici na exitu 112 v Pávově.
2.
označení východu ve veřejných budovách, prostorách:
Cedule s nápisem exit označují nouzový východ.
Na konci chodby svítil nápis EXIT.
3. finančnictví
plánované ukončení a zhodnocení vlastních investic:
Nabídka odkupu akcií dává minoritním akcionářům možnost exitu z jejich investice.
4. počítače a IT
příkaz používaný v různých operačních systémech k ukončení programu:
Když budete chtít ukončit celý příkazový řádek, zadejte jednoduchý příkaz exit.
Klepněte nebo klikněte na možnost Exit, počítač se restartuje.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔegzɪt]
(2. j. -tu, 6. j. -tu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨angl.<lat.⟩
1.
místo, na němž se sjíždí z dálnice nebo se na ni vjíždí:
dálniční exit
Řidič kamionu sjel na exitu 48 Břeclav.
Najeli jsme na dálnici na exitu 112 v Pávově.
2.
označení východu ve veřejných budovách, prostorách:
Cedule s nápisem exit označují nouzový východ.
Na konci chodby svítil nápis EXIT.
3. finančnictví
plánované ukončení a zhodnocení vlastních investic:
Nabídka odkupu akcií dává minoritním akcionářům možnost exitu z jejich investice.
4. počítače a IT
příkaz používaný v různých operačních systémech k ukončení programu:
Když budete chtít ukončit celý příkazový řádek, zadejte jednoduchý příkaz exit.
Klepněte nebo klikněte na možnost Exit, počítač se restartuje.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)