eufemismus
[ʔe͡ufemɪzmus]
(2. j. -mu, 6. j. -mu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨řec.⟩
lingvistika
eufemizmus
[ʔe͡ufemɪzmus]
(2. j. -mu, 6. j. -mu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨řec.⟩
lingvistika
zjemňující, mírnější výraz, který nepřímo pojmenovává nepříjemnou skutečnost:
Zdvořilost Britům velí používat eufemismy a zmírněnou podobu kategorických formulací.
Diplomaté byli vyhoštěni pro činnost považovanou za škodlivou, což je obvyklý diplomatický eufemismus pro špionáž.
Nacistické „konečné řešení židovské otázky“ bylo eufemizmem pro genocidu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔe͡ufemɪzmus]
(2. j. -mu, 6. j. -mu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨řec.⟩
lingvistika
eufemizmus
[ʔe͡ufemɪzmus]
(2. j. -mu, 6. j. -mu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨řec.⟩
lingvistika
zjemňující, mírnější výraz, který nepřímo pojmenovává nepříjemnou skutečnost:
Zdvořilost Britům velí používat eufemismy a zmírněnou podobu kategorických formulací.
Diplomaté byli vyhoštěni pro činnost považovanou za škodlivou, což je obvyklý diplomatický eufemismus pro špionáž.
Nacistické „konečné řešení židovské otázky“ bylo eufemizmem pro genocidu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)