etan
[ʔetan]
(2. j. -nu, 6. j. -nu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨~řec.⟩
chemie
hořlavý plyn nacházející se v zemním plynu a užívaný k výrobě plastů, v chladírenství ap., organická sloučenina (nasycený uhlovodík):
molekula etanu
směs etanu a propanu
plyn s vysokým obsahem etanu
Metan i etan vznikají mimo jiné při hoření biomasy.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔetan]
(2. j. -nu, 6. j. -nu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨~řec.⟩
chemie
hořlavý plyn nacházející se v zemním plynu a užívaný k výrobě plastů, v chladírenství ap., organická sloučenina (nasycený uhlovodík):
molekula etanu
směs etanu a propanu
plyn s vysokým obsahem etanu
Metan i etan vznikají mimo jiné při hoření biomasy.
Poznámka Méně často se používá také pravopisná podoba ethan. Internetová jazyková příručka dává přednost počeštěné podobě (viz též obecný výklad tamtéž).
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)