episkopální
[ʔepɪskopaːlňiː]
přídavné jméno
⟨lat. < řec.⟩
náboženství
1.
vztahující se k biskupovi • spravovaný biskupem, biskupy:
Mnoho křesťanských církví má episkopální strukturu.
Pravoslavná církev je církví episkopální, tzn. je řízena biskupy.
2.
vztahující se k americké odnoži anglikánské církve:
episkopální kněz
Episkopální církev je americkou větví anglikánů.
Svatbu měli v episkopálním kostele.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔepɪskopaːlňiː]
přídavné jméno
⟨lat. < řec.⟩
náboženství
1.
vztahující se k biskupovi • spravovaný biskupem, biskupy:
Mnoho křesťanských církví má episkopální strukturu.
Pravoslavná církev je církví episkopální, tzn. je řízena biskupy.
2.
vztahující se k americké odnoži anglikánské církve:
episkopální kněz
Episkopální církev je americkou větví anglikánů.
Svatbu měli v episkopálním kostele.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)