endorfin
[ʔendorfiːn], [ʔendorfɪn]
(2. j. -nu, 6. j. -nu), množné endorfiny (2. mn. -nů)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨~řec.⟩
chemie, biologie
organické sloučeniny podobné hormonům, vyskytující se zejména v mozku, přenášející nervové vzruchy a navozující pocit radosti a štěstí:
Při sportu se vyplavují endorfiny.
Sladká jídla zvyšují v mozku hladinu endorfinů.
Při vzrušení vytváří tělo endorfin, který blokuje receptory bolesti.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔendorfiːn], [ʔendorfɪn]
(2. j. -nu, 6. j. -nu), množné endorfiny (2. mn. -nů)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨~řec.⟩
chemie, biologie
organické sloučeniny podobné hormonům, vyskytující se zejména v mozku, přenášející nervové vzruchy a navozující pocit radosti a štěstí:
Při sportu se vyplavují endorfiny.
Sladká jídla zvyšují v mozku hladinu endorfinů.
Při vzrušení vytváří tělo endorfin, který blokuje receptory bolesti.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)