emigrovat
[ʔemɪgrovat]
(1. j. -ruji, -ruju, 3. j. -ruje, 3. mn. -rují, -rujou, rozk. -ruj, čin. -roval, podst. jm. -rování)
sloveso dokonavé i nedokonavé
⟨lat.⟩
(kdo emigruje {kam; odkud; z něj. příčiny; za něj. účelem})
vystěhovat se, stěhovat se do jiné země z politických, náboženských aj. důvodů:
emigrovat přes Itálii do USA
emigrovat za prací / lepším životem
Emigroval před nacismem do Francie.
V roce 1968 emigroval do Kanady.
Moji rodiče emigrovali z Československa do Austrálie.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔemɪgrovat]
(1. j. -ruji, -ruju, 3. j. -ruje, 3. mn. -rují, -rujou, rozk. -ruj, čin. -roval, podst. jm. -rování)
sloveso dokonavé i nedokonavé
⟨lat.⟩
(kdo emigruje {kam; odkud; z něj. příčiny; za něj. účelem})
vystěhovat se, stěhovat se do jiné země z politických, náboženských aj. důvodů:
emigrovat přes Itálii do USA
emigrovat za prací / lepším životem
Emigroval před nacismem do Francie.
V roce 1968 emigroval do Kanady.
Moji rodiče emigrovali z Československa do Austrálie.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)