elektrotechnik
[ʔelektrotexnɪk]
(2. j. -ika, 3., 6. j. -ikovi, -iku, 5. j. -iku, 1. mn. -ici, 6. mn. -icích)
podstatné jméno rodu mužského životného
odborník v elektrotechnice 1 (oboru):
vystudovaný / vyučený elektrotechnik
kvalifikovaný elektrotechnik
maturitní obor mechanik elektrotechnik se zaměřením na robotiku
► elektrotechnička
[ʔelektrotexnɪčka]
(2. j. -čky, 2. mn. -ček)
podstatné jméno rodu ženského
Vyučila se elektrotechničkou.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔelektrotexnɪk]
(2. j. -ika, 3., 6. j. -ikovi, -iku, 5. j. -iku, 1. mn. -ici, 6. mn. -icích)
podstatné jméno rodu mužského životného
odborník v elektrotechnice 1 (oboru):
vystudovaný / vyučený elektrotechnik
kvalifikovaný elektrotechnik
maturitní obor mechanik elektrotechnik se zaměřením na robotiku
► elektrotechnička
[ʔelektrotexnɪčka]
(2. j. -čky, 2. mn. -ček)
podstatné jméno rodu ženského
Vyučila se elektrotechničkou.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)