elektron I
[ʔelektron]
(2. j. -nu, 6. j. -nu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨~řec.⟩
fyzika
elementární částice se záporným elektrickým nábojem:
volné elektrony
Elektrony tvoří obal atomu a obíhají kolem atomového jádra.
Tok elektronů vytváří stejnosměrný elektrický proud.
Valenční elektrony jsou odpovědné za chemické vlastnosti atomu nebo molekuly a velmi významné pro jejich chemické vazby.
Dojde-li k odtržení nebo přidání elektronu, stává se z atomu iont.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔelektron]
(2. j. -nu, 6. j. -nu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨~řec.⟩
fyzika
elementární částice se záporným elektrickým nábojem:
volné elektrony
Elektrony tvoří obal atomu a obíhají kolem atomového jádra.
Tok elektronů vytváří stejnosměrný elektrický proud.
Valenční elektrony jsou odpovědné za chemické vlastnosti atomu nebo molekuly a velmi významné pro jejich chemické vazby.
Dojde-li k odtržení nebo přidání elektronu, stává se z atomu iont.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)