elektroda
[ʔelektroda]
(2. j. -dy)
podstatné jméno rodu ženského
⟨~řec.⟩
1. elektrotechnika, fyzika
koncová část vodiče, kterým se na příslušné místo přivádí nebo z něj odvádí elektrický proud:
řídicí elektroda
záporná / kladná elektroda
napětí mezi elektrodami
V roztoku je ponořena zinková elektroda.
2. medicína
zařízení určené ke zprostředkování průchodu elektrického proudu mezi pacientem a lékařským přístrojem (k snímání elektrické aktivity, zavádění elektrického proudu do tkáně ap.):
implantace elektrod do mozku
zavést do srdce elektrodu
nasadit pacientovi na hlavu elektrody
Lékařka ženě na hruď připevnila elektrody defibrilátoru.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔelektroda]
(2. j. -dy)
podstatné jméno rodu ženského
⟨~řec.⟩
1. elektrotechnika, fyzika
koncová část vodiče, kterým se na příslušné místo přivádí nebo z něj odvádí elektrický proud:
řídicí elektroda
záporná / kladná elektroda
napětí mezi elektrodami
V roztoku je ponořena zinková elektroda.
2. medicína
zařízení určené ke zprostředkování průchodu elektrického proudu mezi pacientem a lékařským přístrojem (k snímání elektrické aktivity, zavádění elektrického proudu do tkáně ap.):
implantace elektrod do mozku
zavést do srdce elektrodu
nasadit pacientovi na hlavu elektrody
Lékařka ženě na hruď připevnila elektrody defibrilátoru.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)