elektřina
[ʔelektř̥ɪna]
(2. j. -ny)
podstatné jméno rodu ženského
⟨~řec.⟩
1. fyzika
souhrn jevů vyvolaných existencí, vzájemným působením a pohybem nabitých částic (např. elektrické napětí, elektrický proud, blesk):
Kovy vedou elektřinu.
Požár letadla způsobil výboj statické elektřiny.
Objekt skladu musí být chráněn před účinky atmosférické elektřiny.
2.
energie vyvolaná pohybem nabitých částic, využívaná k pohonu různých zařízení, svícení ap., elektrická energie, elektrický proud syn. elektrika 1:
výroba / odběr / spotřeba elektřiny
topit elektřinou
účet / platba / přeplatek za elektřinu dodávku elektrického proudu
Automobily budou jezdit na elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů.
Dopoledne bude přerušena dodávka elektřiny.
V chatě je zavedená elektřina.
3. kolokviální vyšší
zařízení sloužící k rozvádění elektřiny 2 (kabely, jističe ap.), elektrické vedení, elektrické rozvody syn. elektrika 2:
pokládka elektřiny do země
zapojit přístroj do elektřiny do elektrické zásuvky
Natáhl si v domě elektřinu sám.
V nejbližší době budou na stavbě položeny další inženýrské sítě – elektřina a plyn.
4.
obor fyziky zabývající se projevy elektrických nábojů a elektricky nabitých těles:
znalosti z oblasti elektřiny a magnetismu
V šesté třídě se ve fyzice učila hlavně elektřina.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔelektř̥ɪna]
(2. j. -ny)
podstatné jméno rodu ženského
⟨~řec.⟩
1. fyzika
souhrn jevů vyvolaných existencí, vzájemným působením a pohybem nabitých částic (např. elektrické napětí, elektrický proud, blesk):
Kovy vedou elektřinu.
Požár letadla způsobil výboj statické elektřiny.
Objekt skladu musí být chráněn před účinky atmosférické elektřiny.
2.
energie vyvolaná pohybem nabitých částic, využívaná k pohonu různých zařízení, svícení ap., elektrická energie, elektrický proud syn. elektrika 1:
výroba / odběr / spotřeba elektřiny
topit elektřinou
účet / platba / přeplatek za elektřinu dodávku elektrického proudu
Automobily budou jezdit na elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů.
Dopoledne bude přerušena dodávka elektřiny.
V chatě je zavedená elektřina.
3. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
zařízení sloužící k rozvádění elektřiny 2 (kabely, jističe ap.), elektrické vedení, elektrické rozvody syn. elektrika 2:
pokládka elektřiny do země
zapojit přístroj do elektřiny do elektrické zásuvky
Natáhl si v domě elektřinu sám.
V nejbližší době budou na stavbě položeny další inženýrské sítě – elektřina a plyn.
4.
obor fyziky zabývající se projevy elektrických nábojů a elektricky nabitých těles:
znalosti z oblasti elektřiny a magnetismu
V šesté třídě se ve fyzice učila hlavně elektřina.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)