elektrolyt
[ʔelektrolɪt]
(2. j. -tu, 6. j. -tu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨~řec.⟩
1. fyzika, chemie
látka, jejíž roztok nebo tavenina vede elektrický proud pomocí iontů (elektricky nabitých částic) • tento roztok nebo tavenina:
roztok elektrolytu
baterie s tekutým elektrolytem
K silným elektrolytům patří většina solí a některé kyseliny.
Elektrolyt v akumulátoru obsahuje kyselinu sírovou.
V elektrolytech nepřenášejí proud elektrony jako u kovů, ale ionty.
2. zprav. množné elektrolyty, fyziologie
ionty sodíku, draslíku a dalších minerálů nacházející se v tělesných tekutinách (krvi, moči ap.) a zajišťující správné fungování organismu:
hladiny elektrolytů v krvi
porucha vstřebávání vody a elektrolytů
Elektrolyty se z těla ztrácejí pocením.
Nápoje s elektrolyty by měly vyrovnávat hladinu solí během sportovních výkonů, nelze na to ale spoléhat.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔelektrolɪt]
(2. j. -tu, 6. j. -tu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨~řec.⟩
1. fyzika, chemie
látka, jejíž roztok nebo tavenina vede elektrický proud pomocí iontů (elektricky nabitých částic) • tento roztok nebo tavenina:
roztok elektrolytu
baterie s tekutým elektrolytem
K silným elektrolytům patří většina solí a některé kyseliny.
Elektrolyt v akumulátoru obsahuje kyselinu sírovou.
V elektrolytech nepřenášejí proud elektrony jako u kovů, ale ionty.
2. zprav. množné elektrolyty, fyziologie
ionty sodíku, draslíku a dalších minerálů nacházející se v tělesných tekutinách (krvi, moči ap.) a zajišťující správné fungování organismu:
hladiny elektrolytů v krvi
porucha vstřebávání vody a elektrolytů
Elektrolyty se z těla ztrácejí pocením.
Nápoje s elektrolyty by měly vyrovnávat hladinu solí během sportovních výkonů, nelze na to ale spoléhat.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)