egocentrismus
[ʔegocentrɪzmus]
(2. j. -mu, 6. j. -mu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨~lat.⟩
egocentrizmus
[ʔegocentrɪzmus]
(2. j. -mu, 6. j. -mu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨~lat.⟩
myšlení a jednání vyznačující se zaměřením na vlastní potřeby a zájmy a neschopností zajímat se o okolní dění, potřeby ostatních ap. syn. sebestřednost:
bezohledný egocentrismus
Má sklon k egocentrismu.
Pro období předškolního věku je typický egocentrizmus.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔegocentrɪzmus]
(2. j. -mu, 6. j. -mu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨~lat.⟩
egocentrizmus
[ʔegocentrɪzmus]
(2. j. -mu, 6. j. -mu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨~lat.⟩
myšlení a jednání vyznačující se zaměřením na vlastní potřeby a zájmy a neschopností zajímat se o okolní dění, potřeby ostatních ap. syn. sebestřednost:
bezohledný egocentrismus
Má sklon k egocentrismu.
Pro období předškolního věku je typický egocentrizmus.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)