letectvo
[letectvo]
(2. j. -tva, 6. j. -tvu, 2. mn. -tev)
podstatné jméno rodu středního
1.
vojenské letecké jednotky, útvary:
velitel letectva
základna námořního letectva
Táta sloužil jako pilot u letectva Spojených států.
Vojenské cvičení se soustředí na zvyšování součinnosti vojsk, letectev a námořnictev zúčastněných států.
2.
souhrn činností, zařízení ap. souvisejících s létáním, letadly ap. • obor, který se tím zabývá syn. letectví:
historie letectva
Pilotní zkouška se skládá na úřadu civilního letectva.
Dopravní letectvo vyžaduje razantní modernizaci.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[letectvo]
(2. j. -tva, 6. j. -tvu, 2. mn. -tev)
podstatné jméno rodu středního
1.
vojenské letecké jednotky, útvary:
velitel letectva
základna námořního letectva
Táta sloužil jako pilot u letectva Spojených států.
Vojenské cvičení se soustředí na zvyšování součinnosti vojsk, letectev a námořnictev zúčastněných států.
2.
souhrn činností, zařízení ap. souvisejících s létáním, letadly ap. • obor, který se tím zabývá syn. letectví:
historie letectva
Pilotní zkouška se skládá na úřadu civilního letectva.
Dopravní letectvo vyžaduje razantní modernizaci.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)