Filtrování podle kategorie

icon_close_filter_by_category

Omezit vyhledávání podle kategorie:

SOUSLOVÍ A FRAZÉMY

Vybrat/zrušit všechny položky
Sousloví
Frazémy

PŘÍSLOVÍ A PRANOSTIKY

Vybrat/zrušit všechny položky
Přísloví
Pranostiky

VLASTNÍ JMÉNA A ODVOZENINY

Vybrat/zrušit všechny položky
Zeměpisná jména a jejich odvozeniny
Osobní jména
Ostatní vlastní jména

SLOVNÍ DRUH

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatné jméno
přídavné jméno
zájmeno

číslovka
sloveso
příslovce
předložka

spojka
částice
citoslovce
ostatní

JMENNÝ ROD

Vybrat/zrušit všechny položky
mužský životný
mužský neživotný

ženský
střední

JMENNÉ ČÍSLO

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatná jména pomnožná (pomn.)

podstatná jména v množném čísle s významem souborovým a látkovým (často mn., zprav. mn.)

podstatná jména v množném čísle s významem skupiny, zejména taxonomické (mn.)

STYLISTICKÁ CHARAKTERISTIKA

Vybrat/zrušit všechny položky
kolokviální vyšší
kolokviální
expresivní
hanlivé
ironické
knižní
zastaralé
odborné
nářeční, regionální
historické
v komunikaci s dětmi
mazlivé
profesní mluva, slang
vulgární
zjemnělé
žertovné, v nadsázce

TERMÍN, VÝRAZ Z OBORU, OBLASTI

Vybrat/zrušit všechny položky
z více oborů

z administrativní oblasti
z anatomie
z antropologie
z archeologie
z architektury
z archivnictví
z artistiky
z astrologie
z astronomie
z bankovnictví
z biologie
z botaniky
z oblasti cestovního ruchu
z diplomacie
z oblasti divadla, z divadelnictví
z oblasti dopravy
z dřevařství
z ekologie
z ekonomie
z elektrotechniky
z energetiky
z etnografie
z farmacie, farmakologie
z filatelie
z oblasti filmu, filmařství
z filozofie
z finančnictví
z oblasti fotografie
z fyziky
z fyziologie
z genetiky
z geodezie
z geografie
z geologie
z geometrie
z heraldiky
z historie
z hornictví
z horolezectví
z oblasti hudby
z hutnictví
z chemie
z chovatelství
z jaderné fyziky
z oblasti karetních her
z knihovnictví
z oblasti keramiky
z oblasti kosmetiky
z kriminalistiky
z oblasti kuchařství
z kynologie
z lesnictví
z letectví
z lingvistiky
z literární vědy
z loďařství
z logiky
z oblasti marketingu
z matematiky
z medicíny
z meteorologie
z oblasti motorismu
z mykologie
z oblasti myslivectví
z mytologie
z náboženství
z oblasti narkomanie
z numizmatiky
z oblasti obchodu
z optiky
z paleontologie
z papírenství
z pedagogiky
z oblasti počítačové techniky a informačních technologií
z pohostinství
z oblasti policie
z oblasti politiky, z politologie
z polygrafie
z poštovnictví
z potravinářství a gastronomie
z oblasti práva
z psychologie
z rybářství, rybníkářství
ze sklářství
ze sociologie
ze speleologie
z mluvy sprejerů
z oblasti sportu
ze statistiky
ze stavitelství, stavebnictví
ze šachové hry
ze šipkařství
z oblasti školství
ze šperkařství
z oblasti tance
z oblasti techniky, technologie
z oblasti telekomunikace a sdělovací techniky
z oblasti televize a rozhlasu
z textilnictví
z oblasti trampingu
z uměleckých oborů
ze včelařství
z veterinářství
z vězeňství
z vinařství
z vodáctví
z vodohospodářství
z vojenství
z výtvarnictví
ze zahradnictví
z oblasti zbrojařství
ze zemědělství
ze zoologie
z oblasti železniční dopravy
z oblasti žurnalistiky

Zveřejněná heslacross_icon

Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku ač jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).

Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.

Právní upozorněnícross_icon

Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.

ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.

dělit
[ďelɪt]
(3. j., 3. mn. dělí, rozk. děl, čin. dělil, trp. dělen, podst. jm. dělení)
sloveso nedokonavé
1. (kdo dělí co {na co})
členit celek na samostatné díly, části, rozdělovat, rozkládat:

Dělil maso na malé kousky.
D
ělil své peníze na tři části.
D
ělila sladkosti na dva rovné díly.
M
ěsto dělilo pozemek na stavební parcely.
T
říleté studium je děleno na semestry.

2. (kdo, co dělí koho4, co {na koho, na co; do čeho; podle čeho})
uspořádávat na základě určitých kritérií, zařazovat do příslušné stejnorodé skupiny, třídit, roztřiďovat:

Dělil lidi na staré a mladé.
Z
ákon dělil drogy na měkké a tvrdé.
D
ělil závodníky podle věku do dvou kategorií.
Tuky dělíme podle původu na rostlinné a živočišné.

3. (kdo dělí co {komu; mezi koho, mezi co})
vydělovat z většího celku díly, části a dávat je někomu, rozdělovat mezi někoho:

dělit majetek po rozvodu manželů
dělit peníze obcím
Dělil čas mezi rodinu a zaměstnání.
Vítězové si dělili kořist.
Účtovaná částka se dělí mezi operátora a provozovatele linky.

4. (co dělí koho4 {od čeho, od koho}; co {na co; od čeho})
tvořit hranici, předěl mezi (dvěma, několika) předměty, jevy ap., rozčleňovat, oddělovat:

Pozemky dělil plot.
S
ilnice dělila vesnici na dvě části.
O
d města je dělila zhruba kilometrová vzdálenost.
O
d začátku prázdnin je dělil poslední den.
Obě společenství dělí kultura a náboženství.

5. (kdo dělí co čím)
určovat, kolikrát je dělitel obsažený v dělenci, vypočítávat dělením op. násobit:

dělit celými čísly
dělit desetinné číslo
Výslednou částku dělte dvěma a zaokrouhlete na celé koruny nahoru.


dělívat
[ďeliːvat]
(3. j. -vá, čin. -val)
sloveso nedokonavé
opakovací
1.
k 2

Karlův most dělíval obyvatele Prahy na chudší a bohatší.
2.
k 3

Svůj čas dělíval mezi tenis a hokej.
3.
k 4

Jednotlivé schůze od sebe dělívají dva měsíce.
dokonavé k 1–4 rozdělit
dokonavé k 5 vydělit
podstatné jméno i dělení
přídavné jméno i dělený
děleno


Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)