děda
[ďeda]
(2. j. dědy, 3., 6. j. dědovi, 1. mn. dědové, příd. jm. přivl. dědův)
podstatné jméno rodu mužského životného
kolokviální vyšší
1.
otec jednoho z rodičů syn. dědeček 1:
prázdniny u dědy
navštívit babičku a dědu
jet za dědou na Šumavu
žít s dědou a babičkou na vesnici
V šedesáti letech už byl děda.
příd. jm. přivl. Vnuk se narodil až rok po dědově smrti.
2.
starý muž syn. stařeček, dědeček 2:
Síct kosou umí každý vesnický děda.
Přištrachal se k nám nějaký děda o holi.
Rád pomohl hodnému dědovi ze sousedství.
□ děda Mráz
(v Rusku) mytická postava zpodobovaná jako stařec s dlouhým bílým vousem a v červeném kabátě, jezdící na saních a rozdávající dětem dárky, symbol zimy a Vánoc
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ďeda]
(2. j. dědy, 3., 6. j. dědovi, 1. mn. dědové, příd. jm. přivl. dědův)
podstatné jméno rodu mužského životného
kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1.
otec jednoho z rodičů syn. dědeček 1:
prázdniny u dědy
navštívit babičku a dědu
jet za dědou na Šumavu
žít s dědou a babičkou na vesnici
V šedesáti letech už byl děda.
příd. jm. přivl. Vnuk se narodil až rok po dědově smrti.
2.
starý muž syn. stařeček, dědeček 2:
Síct kosou umí každý vesnický děda.
Přištrachal se k nám nějaký děda o holi.
Rád pomohl hodnému dědovi ze sousedství.
□ děda Mráz
(v Rusku) mytická postava zpodobovaná jako stařec s dlouhým bílým vousem a v červeném kabátě, jezdící na saních a rozdávající dětem dárky, symbol zimy a Vánoc
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)