děd
[ďet], 2. j. [ďeda]
(2. j. děda, 3., 6. j. dědovi, dědu, 1. mn. dědové)
podstatné jméno rodu mužského životného
knižní
1.
otec jednoho z rodičů syn. dědeček 1:
vzpomínat na svého děda
žít v domácnosti svého děda
Děd pocházel z Ukrajiny.
Můj děd zažil německou okupaci.
2. množné dědové
(mužští) příslušníci (naší) rodiny, rodu, národa v minulosti, předci syn. dědeček 3, dědečkové:
doba / odkaz / jazyk našich dědů
předávat si zkušenosti dědů
Držme se zdravého selského rozumu našich dědů.
Naši dědové a otcové bojovali, abychom mohli žít ve svobodné zemi.
Pivo se vyrábí podle dávných originálních receptur jako za časů dědů a pradědů.
3.
starý muž syn. stařec; kmet:
Dnes už je to starý děd.
Představoval si ho jako vetchého děda.
□ děd Praděd
mytická postava nejčastěji zpodobovaná jako stařec s dlouhým bílým vousem, patron Jeseníků
□ děd Vševěd
(v pohádkách) nadpřirozená bytost podobná člověku, moudrému starci s dlouhými vlasy a vousy, jehož rady a tři zlaté vlasy pomohou lidem z nesnází
◊ děd Vševěd expresivní, někdy ironické
člověk, který toho mnoho zná, je moudrý, zkušený, popř. tak vystupuje
◊ nebýt (žádný) děd Vševěd expresivní
nevědět všechno, nerozumět všemu, nebýt neomylný
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ďet], 2. j. [ďeda]
(2. j. děda, 3., 6. j. dědovi, dědu, 1. mn. dědové)
podstatné jméno rodu mužského životného
knižní
1.
otec jednoho z rodičů syn. dědeček 1:
vzpomínat na svého děda
žít v domácnosti svého děda
Děd pocházel z Ukrajiny.
Můj děd zažil německou okupaci.
2. množné dědové
(mužští) příslušníci (naší) rodiny, rodu, národa v minulosti, předci syn. dědeček 3, dědečkové:
doba / odkaz / jazyk našich dědů
předávat si zkušenosti dědů
Držme se zdravého selského rozumu našich dědů.
Naši dědové a otcové bojovali, abychom mohli žít ve svobodné zemi.
Pivo se vyrábí podle dávných originálních receptur jako za časů dědů a pradědů.
3.
starý muž syn. stařec; kmet:
Dnes už je to starý děd.
Představoval si ho jako vetchého děda.
□ děd Praděd
mytická postava nejčastěji zpodobovaná jako stařec s dlouhým bílým vousem, patron Jeseníků
□ děd Vševěd
(v pohádkách) nadpřirozená bytost podobná člověku, moudrému starci s dlouhými vlasy a vousy, jehož rady a tři zlaté vlasy pomohou lidem z nesnází
◊ děd Vševěd expresivní, někdy ironické
člověk, který toho mnoho zná, je moudrý, zkušený, popř. tak vystupuje
◊ nebýt (žádný) děd Vševěd expresivní
nevědět všechno, nerozumět všemu, nebýt neomylný
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)