dědula
[ďedula]
(2. j. -ly, 3., 6. j. -lovi, 1. mn. -lové)
podstatné jméno rodu mužského životného
kolokviální
dědeček 2 (starý muž) syn. stařec:
starý / bělovlasý dědula
dědulové z domova důchodců
Namísto urostlého hromotluka přišel dědula o dvou berlích.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ďedula]
(2. j. -ly, 3., 6. j. -lovi, 1. mn. -lové)
podstatné jméno rodu mužského životného
kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní, někdy žertovnéJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
dědeček 2 (starý muž) syn. stařec:
starý / bělovlasý dědula
dědulové z domova důchodců
Namísto urostlého hromotluka přišel dědula o dvou berlích.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)