dýchací
[diːxaciː]
přídavné jméno
vztahující se k dýchání • zabezpečující dýchání • určený k dýchání:
dýchací ústrojí / soustava
onemocnění dýchacích orgánů
mít dýchací potíže
Hasiči zasahovali v dýchacích přístrojích.
Kvůli silnému zápachu na místě museli záchranáři použít dýchací techniku.
□ dolní cesty dýchací anatomie
součást dýchacího ústrojí zahrnující hrtan, průdušnici, průdušky a plíce
□ dýchací cesty anatomie
systém na sebe navazujících dutých orgánů, které přivádějí vdechovaný vzduch k plicním sklípkům, součást dýchacího ústrojí
□ horní cesty dýchací anatomie
součást dýchacího ústrojí zahrnující nosní dutinu, vedlejší nosní dutiny a nosohltan
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[diːxaciː]
přídavné jméno
vztahující se k dýchání • zabezpečující dýchání • určený k dýchání:
dýchací ústrojí / soustava
onemocnění dýchacích orgánů
mít dýchací potíže
Hasiči zasahovali v dýchacích přístrojích.
Kvůli silnému zápachu na místě museli záchranáři použít dýchací techniku.
□ dolní cesty dýchací anatomie
součást dýchacího ústrojí zahrnující hrtan, průdušnici, průdušky a plíce
□ dýchací cesty anatomie
systém na sebe navazujících dutých orgánů, které přivádějí vdechovaný vzduch k plicním sklípkům, součást dýchacího ústrojí
□ horní cesty dýchací anatomie
součást dýchacího ústrojí zahrnující nosní dutinu, vedlejší nosní dutiny a nosohltan
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)