dvounožec
[dvo͡unožec]
(2. j. -žce, 3., 6. j. -žci, -žcovi, 1. mn. -žci)
podstatné jméno rodu mužského životného
dvojnožec
[dvojnožec]
(2. j. -žce, 3., 6. j. -žci, -žcovi, 1. mn. -žci)
podstatné jméno rodu mužského životného
1.
dvounohý živočich:
opeřený dvounožec
Dospělý exemplář dvojnožce s pahýlovitými předními končetinami vážil podle vědců zhruba šest tun.
2. expr.
člověk:
V zimě kočky rády spí u dvounožců v bytě.
Fretku si neznalí dvojnožci pletou s hlodavcem.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dvo͡unožec]
(2. j. -žce, 3., 6. j. -žci, -žcovi, 1. mn. -žci)
podstatné jméno rodu mužského životného
dvojnožec
[dvojnožec]
(2. j. -žce, 3., 6. j. -žci, -žcovi, 1. mn. -žci)
podstatné jméno rodu mužského životného
1.
dvounohý živočich:
opeřený dvounožec
Dospělý exemplář dvojnožce s pahýlovitými předními končetinami vážil podle vědců zhruba šest tun.
2. expr.
člověk:
V zimě kočky rády spí u dvounožců v bytě.
Fretku si neznalí dvojnožci pletou s hlodavcem.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)