dvouletý
[dvo͡uletiː]
přídavné jméno
1.
trvající dva roky • vztahující se k období dvou let:
Odpykal si dvouletý trest.
Po dvouleté pauze se vrátil k běhání.
dvouleté výročí svatby druhé
dvouletý hospodářský plán dvouletka
2.
dva roky starý:
dvouleté dítě
Přišla se svou dvouletou dcerkou.
Ztratila se dvouletá fenka.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dvo͡uletiː]
přídavné jméno
1.
trvající dva roky • vztahující se k období dvou let:
Odpykal si dvouletý trest.
Po dvouleté pauze se vrátil k běhání.
dvouleté výročí svatby druhé
dvouletý hospodářský plán dvouletka
2.
dva roky starý:
dvouleté dítě
Přišla se svou dvouletou dcerkou.
Ztratila se dvouletá fenka.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)