bránitelný
[braːňɪtelniː]
přídavné jméno
1.
který může být bráněn 1 (chráněn před útoky):
bránitelné hranice
Vojáci se na špatně bránitelném místě nemohli dlouho zdržovat.
2.
který může být bráněn 3 (omezován ve hře):
Obránce v těžko bránitelné situaci neuhlídal útočníka.
Tým je pro soupeře obtížně bránitelný, protože nemá vyloženého střelce a pokaždé dává gól někdo jiný.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[braːňɪtelniː]
přídavné jméno
1.
který může být bráněn 1 (chráněn před útoky):
bránitelné hranice
Vojáci se na špatně bránitelném místě nemohli dlouho zdržovat.
2.
který může být bráněn 3 (omezován ve hře):
Obránce v těžko bránitelné situaci neuhlídal útočníka.
Tým je pro soupeře obtížně bránitelný, protože nemá vyloženého střelce a pokaždé dává gól někdo jiný.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)