brána
[braːna]
(2. j. brány, 7. j. branou, bránou, 2. mn. bran, 3. mn. branám, bránám, 6. j. branách, bránách, 7. mn. branami, bránami)
podstatné jméno rodu ženského
1.
široký průchod do stavby, dvora nebo jiného prostoru • jeho uzávěra:
městská / hradní / hřbitovní brána
stará kamenná brána
brána z tepaného železa
brána s renesančním portálem
zavřít bránu
zaklepat na bránu
projít branou
Brána se před námi otevřela.
Prašná brána v Praze
Braniborská brána v Berlíně
Putimská brána v Písku
2.
(vstupní) brána
místo prvního kontaktu s něčím:
Nádraží je vstupní brána do města.
Dobruška je branou do Orlických hor.
Ranky na kůži mohou být vstupní bránou pro infekce.
3.
prostředek k dosažení určitého cíle, stavu:
Vzdělání představuje bránu k lepšímu životu.
Každý jazyk je branou ke kultuře lidí, kteří jím hovoří.
4. (7. j. bránou, 7. mn. bránami)
(v některých kolektivních sportech) konstrukcí ohraničený prostor k vyznačení cíle útoku syn. branka 2:
brána soupeře / domácích
střela na bránu
poslat přihrávku před bránu
Střelil míč do prázdné brány.
□ tah na bránu
přímočarý útok směřující k vstřelení gólu
syn. tah na branku
5. geografie
(zejména jako součást vlastních jmen)
výrazná protáhlá sníženina (např. mezi dvěma pohořími) spojující sousední sníženiny většího rozsahu, obvykle představující významnou komunikační trasu:
Moravská brána
Napajedelská brána
6. geologie
otvor ve skalním, ledovém, krasovém nebo jiném horninovém masivu vytvořený zvětrávacími procesy:
skalní brána v národním parku v Utahu
ledovcová brána s vyvěrajícím potokem
Pravčická brána je největší přírodní pískovcová brána v Evropě.
7. elektrotechnika, počítače a IT
internetový server nebo zařízení zajišťující komunikaci a propojení mezi různými sítěmi:
odesílat zprávy z webové SMS brány
přesměrovat linku přes GSM bránu
Spojení IP telefonie s jinou telefonní sítí zajišťuje hlasová brána.
V e-shopu je možné platit pomocí platební brány.
□ mýtná brána
konstrukce sloužící jako nosič zařízení pro výběr a kontrolu elektronického mýtného
◊ bušit na bránu / brány
velmi usilovat o dosažení vstupu, přístupu někam • být tomuto cíli velmi blízko:
Tenistka buší na bránu elitní desítky světového žebříčku.
Přibývá politických subjektů, které buší na brány parlamentu.
◊ otevřít / otevírat někomu brány / bránu někam
umožnit, umožňovat, usnadnit, usnadňovat někomu vstup, přístup někam:
Titulní role ve filmu otevřela herečce bránu ke slávě.
Vítězstvím si hokejisté otevřeli bránu na mistrovství světa.
Dobrá znalost němčiny otevírá absolventům brány na trh práce.
◊ tah na bránu
schopnost jednat přímočaře a efektivně:
Straně chybí tah na bránu.
Vyhledával podnikavce s tahem na bránu.
◊ zůstat / skončit před branami finále
nepostoupit do závěrečného kola vyřazovací soutěže
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[braːna]
(2. j. brány, 7. j. branou, bránou, 2. mn. bran, 3. mn. branám, bránám, 6. j. branách, bránách, 7. mn. branami, bránami)
podstatné jméno rodu ženského
1.
široký průchod do stavby, dvora nebo jiného prostoru • jeho uzávěra:
městská / hradní / hřbitovní brána
stará kamenná brána
brána z tepaného železa
brána s renesančním portálem
zavřít bránu
zaklepat na bránu
projít branou
Brána se před námi otevřela.
Prašná brána v Praze
Braniborská brána v Berlíně
Putimská brána v Písku
2.
(vstupní) brána
místo prvního kontaktu s něčím:
Nádraží je vstupní brána do města.
Dobruška je branou do Orlických hor.
Ranky na kůži mohou být vstupní bránou pro infekce.
3.
prostředek k dosažení určitého cíle, stavu:
Vzdělání představuje bránu k lepšímu životu.
Každý jazyk je branou ke kultuře lidí, kteří jím hovoří.
4. (7. j. bránou, 7. mn. bránami)
(v některých kolektivních sportech) konstrukcí ohraničený prostor k vyznačení cíle útoku syn. branka 2:
brána soupeře / domácích
střela na bránu
poslat přihrávku před bránu
Střelil míč do prázdné brány.
□ tah na bránu
přímočarý útok směřující k vstřelení gólu
syn. tah na branku
5. geografie
(zejména jako součást vlastních jmen)
výrazná protáhlá sníženina (např. mezi dvěma pohořími) spojující sousední sníženiny většího rozsahu, obvykle představující významnou komunikační trasu:
Moravská brána
Napajedelská brána
6. geologie
otvor ve skalním, ledovém, krasovém nebo jiném horninovém masivu vytvořený zvětrávacími procesy:
skalní brána v národním parku v Utahu
ledovcová brána s vyvěrajícím potokem
Pravčická brána je největší přírodní pískovcová brána v Evropě.
7. elektrotechnika, počítače a IT
internetový server nebo zařízení zajišťující komunikaci a propojení mezi různými sítěmi:
odesílat zprávy z webové SMS brány
přesměrovat linku přes GSM bránu
Spojení IP telefonie s jinou telefonní sítí zajišťuje hlasová brána.
V e-shopu je možné platit pomocí platební brány.
□ mýtná brána
konstrukce sloužící jako nosič zařízení pro výběr a kontrolu elektronického mýtného
◊ bušit na bránu / brány
velmi usilovat o dosažení vstupu, přístupu někam • být tomuto cíli velmi blízko:
Tenistka buší na bránu elitní desítky světového žebříčku.
Přibývá politických subjektů, které buší na brány parlamentu.
◊ otevřít / otevírat někomu brány / bránu někam
umožnit, umožňovat, usnadnit, usnadňovat někomu vstup, přístup někam:
Titulní role ve filmu otevřela herečce bránu ke slávě.
Vítězstvím si hokejisté otevřeli bránu na mistrovství světa.
Dobrá znalost němčiny otevírá absolventům brány na trh práce.
◊ tah na bránu
schopnost jednat přímočaře a efektivně:
Straně chybí tah na bránu.
Vyhledával podnikavce s tahem na bránu.
◊ zůstat / skončit před branami finále
nepostoupit do závěrečného kola vyřazovací soutěže
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)