dvojmo
[dvojmo]
číslovka násobná
1.
vyjadřuje, že dějem vznikají nebo jsou dotčeny dva stejné předměty, jevy ap., dvakrát:
Dohoda byla vyhotovena dvojmo.
Soudní úředníci musí agendu vést dvojmo.
Vystavil dvojmo šest faktur.
Všechny přístroje i léky byly dodány dvojmo.
Zhoršil se mu zrak, vidí dvojmo. dvojitě
2.
dvěma různými způsoby:
Tatáž věc by se dala vylíčit dvojmo.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dvojmo]
číslovka násobná
1.
vyjadřuje, že dějem vznikají nebo jsou dotčeny dva stejné předměty, jevy ap., dvakrát:
Dohoda byla vyhotovena dvojmo.
Soudní úředníci musí agendu vést dvojmo.
Vystavil dvojmo šest faktur.
Všechny přístroje i léky byly dodány dvojmo.
Zhoršil se mu zrak, vidí dvojmo. dvojitě
2.
dvěma různými způsoby:
Tatáž věc by se dala vylíčit dvojmo.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)