duchovně
[duxovňe]
(2. st. -něji)
příslovce
1.
z hlediska duchovního, myšlenkového a hodnotového světa člověka:
duchovně a hospodářsky bohatý stát
Lidem v postižených oblastech chceme pomoci jak duchovně, tak materiálně.
Město láká duchovněji založené jedince svými muzei a galeriemi.
2.
charakteristicky pro náboženství, nábožensky op. světsky:
Vyrůstal jsem v duchovně založené rodině, ve víře.
Pro ty, kteří žijí duchovně, znamená advent vnitřní přípravu.
Půlnoční koncerty by měly být zaměřeny duchovněji, než je v kraji zvykem.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[duxovňe]
(2. st. -něji)
příslovce
1.
z hlediska duchovního, myšlenkového a hodnotového světa člověka:
duchovně a hospodářsky bohatý stát
Lidem v postižených oblastech chceme pomoci jak duchovně, tak materiálně.
Město láká duchovněji založené jedince svými muzei a galeriemi.
2.
charakteristicky pro náboženství, nábožensky op. světsky:
Vyrůstal jsem v duchovně založené rodině, ve víře.
Pro ty, kteří žijí duchovně, znamená advent vnitřní přípravu.
Půlnoční koncerty by měly být zaměřeny duchovněji, než je v kraji zvykem.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)