drůbežář
[druːbežaːř̥], 2. j. [druːbežaːře]
(2. j. -ře, 3., 6. j. -ři, -řovi, 1. mn. -ři)
podstatné jméno rodu mužského životného
chovatel drůbeže:
drobní drůbežáři
dotace pro drůbežáře
Drůbežářům rostly výrobní náklady kvůli dražšímu krmivu.
► drůbežářka
[druːbežaːř̥ka], 2. mn. [druːbežaːřek]
(2. j. -řky, 2. mn. -řek)
podstatné jméno rodu ženského
Jako malá jsem toužila být drůbežářkou (po exkurzi do drůbežárny).
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[druːbežaːř̥], 2. j. [druːbežaːře]
(2. j. -ře, 3., 6. j. -ři, -řovi, 1. mn. -ři)
podstatné jméno rodu mužského životného
chovatel drůbeže:
drobní drůbežáři
dotace pro drůbežáře
Drůbežářům rostly výrobní náklady kvůli dražšímu krmivu.
► drůbežářka
[druːbežaːř̥ka], 2. mn. [druːbežaːřek]
(2. j. -řky, 2. mn. -řek)
podstatné jméno rodu ženského
Jako malá jsem toužila být drůbežářkou (po exkurzi do drůbežárny).
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)